RGB míchačka jednoduše

23.4.2024

Na dílně jsme si vyrobili RGB míchačku bez pájení, pomocí měděné lepicí pásky a papíru. Každý účastník si odnesl RGB míchačku. 

Formativní přístup v hodinách fyziky

20.3.2024

Na dílně jsme si popsali konkrétní aktivity formativního přístupu ve výuce fyziky. Aktivity byly rozděleny do pěti částí: 1) Rozumím tomu?, 2) Žák si vybírá, 3) Práce s kritérii, 4) Umím to, co umět mám? 5) Sebehodnocení při testu. 

Fyzika s vodivou páskou

Záhadné plátno

Netradiční experimenty s Vernierem

22.11.2023

Ukázali jsme si některé experimenty s Vernierem. Například měření hydrostatického tlaku a měření povrchového napětí odrtrhávací metodou. Dále jsme diskutovali nad pokusy, které s Vernierem provádíme na svých školách.

Co je světlo?

18.10.2023

Řekli jsme si, jak se měnila odpověď na tuto otázku od doby Newtonovy až po současnost. Shrnuli jsme si historii nazírání na podstatu světla až po udělení poslední Nobelovy ceny za fyziku v roce 2022.  

Měření rychlosti střel ze vzduchovky

20.9.2023

Na setkání jsme se zaměřili na experimentální ověření zákona zachování hybnosti a energie. Většinou se tyto zákony prezentují pouze na příkladech, ale na setkání jsme si ukázali, jak je ověřit v praxi formou laboratorní práce. Laboratorní práci lze žákům prezentovat i frontálně. 

Exkurze do Národního technického muzea v Praze

15.6.2023

Navštívili jsme Národní technické muzeum v Praze. Exkurze proběhla v tomto duchu:

Je balon letadlem? Ačkoliv se první plavba balonem s lidskou osádkou uskutečnila v zemích Koruny české již 30. října 1790, až do roku 1923 nebylo jasné, jak aviatiku nazývat. Zpočátku se používalo slovo větroplavba, neboť čeština ještě na konci 18. století neznala slovo vzduch, později vzduchoplavba, případně mezinárodní pojem aviatika. Teprve ve zmíněném roce rozhodla jazykovědná komise, že létání nemá nic společného s plavbou a navrhla pro vše používat slovo letectví. Na procházce stručnou historií českého (československého) létání v Dopravní hale Národního technického muzea nás doprovodil kurátor letecké sbírky tohoto muzea Michal Plavec. V závěru jsme si řekli i historii a technická data k automobilům a vlakům.

Různé? Stejné! Výukové hry

12.4.2023

Při setkání jsme si pohráli s výukovými kartami na matematiku a fyziku. Vysvětlili jsme si, že umět rozpoznat danou fyzikální či matematickou veličinu, jev či zákon v různých situacích je známkou hlubšího pochopení jeho významu. Zkusili jsme si různorodé aktivity, které lze se studenty realizovat v hodinách fyziky či matematiky na druhém stupni ZŠ či SŠ. Zmínili jsme jednoduché varianty pro mladší žáky, ale i výzvy pro starší či pokročilejší z nich.
Ukázali jsme si jak krátké několikaminutové hříčky, tak delší celohodinové aktivity.

Laserový den v ELI Beamlines

Návštívili jsme Centrum HiLASE, zaměřené na průmyslové aplikace laseru. Poslechli jsme si přednášku o vývoji laserových technologií a jejich využití v současné vědě a výzkumu.  Prohlédli si centrum, nahlédli na laserové systémy z návštěvnické galerie. Dále jsme si prohlédli laboratoře. Připravili pro nás krátké workshopy:
- laserová bezpečnost 
- nastavování laserového svazku
- vzdělávací logické hry s laserovou tematikou
Měli jsme možnost virtuální prohlídky experimentálních hal, 3D fyzikální simulace laserových
experimentů a interaktivní laserové exponáty. Nakonec nám představili možnosti spolupráce se školami a vzdělávací aktivity pro studenty.

 Výroba elektrické energie doma

8.2.2023

V době nejistoty je výhodou mít doma zdroj elektrické energie. Lektor má elektrárny dokonce dvě, fotovoltaickou i vodní. Řekli jsme si o jejich fungování, vysvětlili si výhody a nevýhody různých druhů turbín. V rámci fotovoltaiky jsme se seznámili s různými druhy kolektorů. V této souvislosti jsme se dozvěděli, co znamenají pojmy jako azimut a elevace. Dozvěděli jsme se, jak je to s návratností a jak může rentabilitu ovlivnit použití úložné baterie. Lektor Jaroslav Mansfeld je mistrem odborného výcviku elektrikářů a obě elektrárny si postavil svépomocí, proto bylo setkání založené na praktických i teoretických poznatcích.

Kapalný dusík, jeho vlastnosti a experimenty vhodné do třídy

Hustota kapalin a pevných látek: Lahvička s korálky

Mechanika Tekutin

30.11. 2022

Ukázali jsme si jednoduché pokusy na hydrostatický a atmosférický tlak, podtlak, přetlak a Archimedův zákon. Drželi jsme cihlu ve vzduchu a ve vodě, zvedali auto heverem, zkoumali jsme loďku s kotvou. Nakonec jsme si vyrobili model pumpy.

Kapky a kapičky

19.10.2022

Během setkání jsme si vyzkoušeli smáčivost vody na různých površích a vlastnosti (super)hydrofobního povrchu. Ukázali jsme si, jak vypadá kapka na různých površích. Vyrobili jsme si superhydrofobní povrch na papírovém tácku a zalaminovaném papíru. Každý účastník si vytvořil vlastní obrazce, kde se "drží" voda.

Základy videoanalýzy s programem Tracker

14.9.2022

Během setkání jsme si vyzkoušeli videoanalýzu fyzikálního experimentu. Zkoumali jsme pohyb zavěšené alobalové kuličky. Nejprve jsme společně natočili video pomocí mobilního telefonu. Poté jsme video zpracovali a provedli videoanalýzu v programu Tracker. Společně jsme rozebírali, co vše je možné z videa vyčíst.  

Exkurze do Vodního domu v Hulicích a na hráz vodního díla Švihov

22.6.2022

Podívali jsme se  do VODNÍHO DOMU V HULICÍCH. Prohlédli jsme si vodní mikrosvět. Viděli jsme vodní organismy, které nejsou pozorovatelné pouhým okem. Umožnily nám to zvětšené modely, mikroskopy a makrofotografie. Podvodní makrosvět se představil vodními rostlinami a zvířaty. V několika akváriích se proháněly ryby, do sluchátek zaznělo zurčení vody, strop se stal ze dna pozorovanou hladinou vody. Mokřadní život umožnilo pozorování přírodní scenérie na břehu včetně zvukové kulisy hlasů ptáků a žab. Dále jsme si prohlédli hráz vodního díla Švihov. Cestou jsme navštívili Kutnou Horu. 

Výroba modelu gramofonu

26.5.2022

Vyrobili jsme si funkční model gramofonu a telegrafu. Využili jsme stojanové soupravy a další pomůcky ze školy. Účastníci si odnesli domů část vyrobené pomůcky. Dílna sloužila také jako  inspirace pro projekt na základní nebo střední škole. 

Exkurze do laboratoří Univerzity obrany

20.4.2022

Podívali jsme se do laboratoří Univerzity obrany v areálu FN Hradec Králové. Navštívili jsme laboratoře, kde zkoumají interakce ionizujícího záření s živou hmotou. Seznámili jsme se s pravidly při odběrech experimentálních tkání pro další zpracování v imunohistologické laboratoři. Dále jsme si prohlédli zdroj ionizujícího záření a ukázali si jeho obsluhu. Seznámili jsme se také se zázemím laboratoří. 

Zakřivený prostoročas v každé učebně

"Hmota říká vesmíru, jak se má křivit, vesmír říká hmotě, jak se má pohybovat" tímto heslem se řídí moderní pochopení gravitačního působení těles. Během setkání jsme si ukázali, jak vysvětlovat gravitaci jinak a jakých názorných příkladů v hodinách využívat. Využili jsme mimo jiné pomůcky nazvané "gravitační simulátor".

Výroba elektrického brouka

23.2.2022

Každý účastník si dle vlastní fantazie vyrobil pohyblivého elektrického brouka. Veškerý materiál byl připraven zdarma. Učitelé si vyrobili většinou dva brouky, probrali problémy a úspěchy ve školách a získali náměty pro práci hodinách dílen či fyzikálních praktik.  

Práce s čidly Vernier

12.1.2022

Sešli jsme s Jakubem Jermářem, který nám ukázal jakým způsobem mohou učitelé využít nově zakoupená čidla Vernier, která byla financována z projektu IKAP Královéhradeckého kraje. Zkusili jsme si pokusy z kuchařek bezdrátově i přes USB. V závěru schůzky si účastníci čidla vypůjčili.

Život pod černým sluncem

Přednášku, která proběhla online, vedl Mgr. Lukáš Richterek, PhD., 16.12.2021

Dozvěděli jsme se, že život, ať už jej definujeme nejrůznějšími způsoby, je závislý na příjmu energie s nízkou entropií a odkládání energie s vysokou entropií do okolí. Na Zemi je energie s nízkou entropií zajištěna slunečním zářením a energie s vyšší entropií je v rámci energetické rovnováhy planety odevzdávána ve formě infračerveného záření do okolního chladného prostoru. Pro naše velmi, velmi vzdálené potomky si ale můžeme představit i obrácenou situaci - mikrovlnné záření kosmického pozadí jako zdroj energie s nízkou entropií pro planetu obíhající okolo černé díry, do které je směrována "odpadní" energie s vysokou entropií. Pokusíme se odhadnout výkon, který by bylo možné získat termodynamickými procesy modelovanými Carnotovým cyklem na takové planetě obíhající rychle rotující Kerrovou černou díru s parametry podobnými jako ve sci-fi filmu Interstellar.

Co nás naučil unikátní přírodní experiment o sžívání se lidského druhu s novým typem koronaviru

10.11.2021

Besedu vedl RNDr. Jiří Šinkora, Ph.D. Obsahem přednášky a přidružené diskuse byl krátký souhrn mechanismů protivirové obrany následný výklad toho, jak se proti cizorodým úlomkům bílkovin, a to virového nebo nádorového původu, brání imunitní systém obratlovců. Ukázali jsme si, jak se tělo novorozence připravilo na příchod do světa plného mikroorganismů a jak i jak dlouho se tento systém obnovuje, aby po dosažení puberty dosáhlo stavu, kdy nás již nic z našeho okolí nepřekvapí. Diskutovali jsme nad riziky horizontálního přenosu, způsobeného cestováním, které v době globalizace nabralo nevídaných rozměrů. A pokusili jsme se odpovědět i na otázku, zda je nový koronavirus důsledek děsivých hygienických podmínek v Číně nebo jde o nehodu v laboratoři či dokonce úmyslně vyvinutou biologickou zbraň. 

Muzeum Petrof

20.10.2021

Nejprve jsme si prohlédli dílny PETROFÁKŮ, ukázali si fyziku v klavírech, zakusili klavírnické řemeslo a řekli si, čeho je v pianech zapotřebí. Následně jsme si prošli Muzeum PETROF po časové ose - od založení roku 1864 Antonínem Petrofem až po současnost. Objevili jsme také unikátní klavíry, pianina, harmonia a další historické i moderní skvosty klavírnického řemesla. Účastníci exkurze si na tyto skvosty rádi zahráli.  

Alobalové kondenzátory

22.9.2021

Na dílně jsme si společně připomněli konstrukci kondenzátorů. Zkusili jsme si několik experimentů s běžnými školními pomůckami (Leydenská láhev, deskový kondenzátor, svitkový kondenzátor) a průmyslovými elektrolytickými kondenzátory. S využitím alobalu a eurofólií jsme si vyrobili vlastní kondenzátor. Určili jeho kapacitu a ověřili si, na jakých parametrech závisí. Dále jsme si vyzkoušeli různá zapojení alobalového kondenzátoru. Vše jsme porovnávali s teoreticky vypočtenými hodnotami. 

Aplikace fyziky v lékařství

5. 5. 2021

Setkali jsme se online s doc. RNDr. Romanem Kubínkem, CSc. Cílem tohoto setkání bylo vysvětlit základní funkce a fyzikální principy širokého spektra diagnosticých a terapeutických metod. Účastníci se seznámili s nejznámějšími lékařskými přístroji a byl jim vysvětlen jejich základní fyzikální princip. Například Fonendoskop, Elektrokardiografie (EKG), Echokardiografie, Dopplerovská echokardiografie (speciální ultrazvukové vyšetření průtoku krve cévami), Kardiostimulátor, Defibrilátor, Endoskopické metody. Dále výpočetní tomografie (CT) Skiaskopie, skiagrafie (zobrazovací rentgenové metody), Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI), Mamografie, Sonografie (ultrazvukové vyšetření) a jiné.

Nanotechnologie a jejich aplikace

21.4.2021

Setkání proběhlo online, vedl ho doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc. Naučili jsme se orientovat v celé řadě pojmů s předponou nano. Nahlédli jsme do historie, kde se s nanoobjekty pracovalo, aniž je kdo pojmenoval, ukázali jsme si, jaká je příčina "jiných" fyzikálních a chemických vlastností nanoobjektů a uvedli praktické dopady nanotechnologií pro náš každodenní život.

Svět očima mravence

24.3.2021

Přednášel prof. RNDr. Petr Ponížil, Ph.D. online přes Teamsy

Při tomto setkání jsme si zkusili představit, že bychom se zmenšili na velikost mravence a sledovali, jak by vypadal svět kolem nás. Podívali jsme se na sílu svalů a pomocí škálování odvodili, jakou váhu bychom coby člověk velikosti mravence byli schopni unést. Zajímaly nás i další věci jako je tíhové zrychlení, odpor vzduchu nebo povrc#hové napětí.  

Tajemství kalendáře

24.2.2021

Přednášel prof. RNDr. Petr Ponížil, Ph.D. online přes Teamsy

V úvodu kurzu jsme se vrátili k prvotnímu počítání času ve starověkých civilizacích. Dále zjistili, proč v roce 2012 nenastal podle mayského kalendáře novináři slibovaný konec světa. Ukázali jsme si, jak se počítá čas v židovském a islámském kalendáři. Poznali jsme zajímavou historii našeho současného kalendáře. Zjistili jsme, jaké důvody vedly k tomu, že má únor jen 28 dní, a proč je "december" dvanáctý měsíc, když "decem" je latinsky deset. Nakonec jsme se seznámili s pokusy o zavedení moderního počítání času, jako byl francouzský nebo sovětský revoluční kalendář. 

Člověk a Vesmír. Vesmír a člověk. Gravitační simulátor

Pan Jan Spratek nám představil gravitační simulátor, který Elixír koupil k zapůjčování pro učitele fyziky. Zabývali jsme se následujícími otázkami:

Družice nebo satelit? Astronaut nebo kosmonaut? Astronomie nebo astrologie? Všichni čas od času upneme svůj zrak k obloze a zamyslíme se nad tím, kam a na co se to vůbec koukáme. Nejčastěji pojmenujeme správně objekty na obloze jako hvězdy, často ale těmi nejzářivějšími objekty nebývají hvězdy, ale samotné planety Sluneční soustavy. Občas nám nad hlavou proletí blikající letadlo nesoucí pasažéry noční linkou, ale někdy toto letadlo nebliká a žádné pasažéry nenese - je to totiž družice na oběžné dráze planety Země. K čemu nám vůbec tyto poznatky jsou a k čemu takovou družici může použít každý z nás? Společně se vydáme za důležitými otázkami, které by měl každý z nás umět zodpovědět a názorně si představíme možnosti, které nám umožňuje využívání družic na orbitě planety.

Setkání proběhlo online.

Teplo a termočlánky

Nejprve jsme si řekli něco o termočláncích a jejich výrobě. Pověděli jsme si o tom, jak se chová termočlánek ze slitin kovů a jak polovodičový termočlánek. Vyzkoušeli jsme si, jak můžeme využít malé napětí termočlánků. Vyrobili jsme si termočlánek. Pak jsme pomocí termoelektřiny rozsvítili LEDku, vychýlili magnetku a roztočili elektromotor. Ukázali jsme si, jak pracuje motor z termočlánků na teplo svíčky.